up:: ZK > ai nav:: /

8. Problém

Vysvětlete pojem Problém

(nestačí pouze definice, jsou také různé druhy problémů a k těm se váže systémový přístup)

.


  • Systémové pojetí problému – není to jen izolovaná „chyba“, ale dynamická mezera (discrepancy) mezi aktuálním stavem a stavem žádoucím.
  • Strukturovanost problémů – dělí se podle míry informací, jasnosti cílů a shody zainteresovaných stran na tři základní typy:
    • Dobře strukturované (tvrdé) – jasný cíl, známý algoritmus řešení, doména operativního řízení.
    • Semi-strukturované – kombinace obou, jasné jsou jen dílčí cíle, doména středního managementu.
    • Špatně strukturované (měkké / „wicked“) – chybí shoda na definici problému i cíli, doména strategického řízení.
  • Systémový přístup k řešení – odmítá izolované hašení symptomů. Hledá příčiny v širším kontextu a ve struktuře systému (např. pomocí Teorie ledovce), která nežádoucí chování generuje.
  • Měkký operační výzkum (Soft OR) – klíčový nástroj pro měkké problémy, který integruje různé, často konfliktní pohledy lidských aktérů. [[#|(more)]]

More

( P: 3-4, rozšířeno o systémové vazby pro ústní zkoušku )

  • Podstata problému v systémovém myšlení
    • Představuje napětí nebo rozdíl mezi aktuální situací (kde se systém nachází teď) a ideální/žádoucí situací (kde chceme, aby byl).
    • Toto napětí vyžaduje akci/řešení, přičemž systémový přístup říká, že řešení nelze provést izolovaně, protože každým zásahem ovlivníme jiné části systému.
    • V praxi se často plete symptom (projev) a skutečný problém (příčina ukrytá ve struktuře).
      • (např: Pokles prodejů je pouze symptom. Skutečným problémem může být špatně nastavená motivační struktura obchodu nebo zpoždění v inovacích.)
  • Klasifikace problémů podle strukturovanosti
    • Dobře strukturované problémy (Tvrdé problémy)
      • Máme k dispozici dostatek přesných a kvantitativních informací.
      • Cíl je jasně definovaný, jednoznačný a všemi akceptovaný.
      • Existuje pro ně známý algoritmus, matematický model nebo postup, jak dosáhnout optimálního řešení.
      • Spadají do operativního řízení a řeší se exaktními metodami (např. z UMI nebo klasického operačního výzkumu).
      • (např: Jak optimálně poskládat rozvozové trasy pro 50 kamionů, abychom minimalizovali spotřebu paliva?)
    • Špatně strukturované problémy (Měkké / „Wicked“ problems)
      • Charakteristické nedostatkem relevantních informací a vysokou mírou neurčitosti.
      • Neexistuje shoda ani na tom, v čem přesně problém spočívá, natož jaký je ideální cílový stav.
      • Vstupuje do nich lidský faktor – různí lidé (zainteresované skupiny) mají různé zájmy, hodnoty a pohledy na věc.
      • Spadají do vrcholového a strategického řízení (klíčová doména předmětu OSA). Nelze je „vyřešit“ matematickým vzorcem, pouze je „zlepšovat“ či kultivovat.
      • (např: Jak transformovat firmu na udržitelný byznys model, aniž by klesla profitabilita a naštvali se akcionáři?)
    • Semi-strukturované problémy
      • Stojí uprostřed. Některé složky problému a dat jsou známé a kvantifikovatelné, ale jiné (často lidské či tržní) jsou proměnlivé a nejasné.
      • Dokážeme matematicky optimalizovat dílčí cíle, ale nejsme schopni udělat jeden absolutní, stoprocentně jednoznačný závěr pro celý komplex.
      • Spadají do střední úrovně řízení (taktické řízení).
      • (např: Návrh nového systému odměňování zaměstnanců – máme tvrdá data o mzdách, ale měkké reakce lidí na změnu.)
  • Systémový přístup k problémům a jeho specifika
    • Problém jako emergentní vlastnost
      • systémový přístup chápe problém jako důsledek chování celého systému, nikoliv jako selhání jednoho izolovaného prvku.
    • Struktura generuje chování
      • pokud se problém v systému objevuje opakovaně, chyba není v lidech, ale v tom, jak je systém nastaven (vazby, zpětné vazby, zpoždění).
    • Propojení s Měkkým operačním výzkumem (Soft OR)
      • Metodologický aparát pro zvládání špatně strukturovaných problémů.
      • Nesnaží se hned modelovat data pomocí rovnic, ale nejprve zachycuje problém z pohledu všech zainteresovaných stran.
      • Soustředí se na strukturování debaty, pochopení různých subjektivních definic reality a hledání kompromisu, na kterém se všichni shodnou.