up:: ZK > ai nav:: /

9. Měkké a tvrdé systémové myšlení

Porovnejte měkké a tvrdé systémové myšlení

(vysvětlujte, prosté vypsání seznamu nestačí)

.


  • Tvrdé systémové myšlení (Hard Systems Thinking)
    • Svět vnímá jako objektivní soubor jasně definovatelných systémů, které lze inženýrsky popsat.
    • Cíle jsou pevně dané a známé, otázkou je pouze najít nejoptimálnější cestu, jak jich dosáhnout (řeší se “jak”).
    • Pracuje s tvrdými daty, matematickými modely a optimalizací.
    • (např: Výstavba nové dálnice, kde máme jasné zadání, rozpočet a hledáme nejkratší/nejlevnější trasu)
  • Měkké systémové myšlení (Soft Systems Thinking)
    • Svět vnímá jako chaotický, složitý a plný subjektivních lidských pohledů.
    • Samotný “systém” zde není reálná věc na zemi, ale pouze náš proces učení se o dané situaci.
    • Cíle nejsou předem známé, protože každý účastník situaci vnímá jinak (řeší se “co” a “proč”).
    • Cílem není matematické optimum, ale shoda (konsenzus) mezi lidmi na tom, co je pro ně žádoucí a proveditelná změna.
    • (např: Reorganizace rodinné firmy, kde má zakladatel, syn a zaměstnanci úplně odlišné představy o budoucnosti) [[#|(more)]]

More

( P: 3-4 + 6)

  • měkký/tvrdý OR (Operační výzkum)
    • tvrdý přístup
      • Lze přísně řečeno aplikovat pouze na matematicky optimalizovatelné a jednoduché problémy.
    • měkký přístup
      • Obvykle zachycuje problém z pohledu celé zainteresované skupiny (všech lidí, kterých se to týká).
      • Nesnaží se získat jedinou objektivní definici problému, naopak cílí na vytažení mnoha subjektivních definicí.
      • Místo čísel a rovnic používá slovní a grafické modely.
  • @ 🖼️ ( Dle Checklanda )
      • 200


  • Soft-OR: SSM (Soft Systems Methodology - Checklandova metodika)
    • 1. a 2. fáze: Hledání (Pochopení problémové situace)
      • Cílem je zmapovat situaci v její plné šíři bez předčasných závěrů.
      • Nástrojem jsou Rich Pictures (bohaté obrázky), které zachycují 3 základní aspekty:
        • struktura (organizační hierarchie, budovy, geografické umístění)
        • procesy (transformace, toky zboží, dokumentů, informací)
        • zájmy (individuality, emoce, obavy a motivace všech zobrazených lidí)
      • rich picture
        • 200
    • 3. fáze: Formulování kořenových definic (Root Definitions)
      • Popisují čistě teoreticky, jak by měl ideálně fungovat zkoumaný systém z konkrétního úhlu pohledu.
      • K vytvoření neprůstřelné definice se používá akronym CATWOE:
        • C – customers (zákazníci, oběti nebo příjemci, na které má systém dopad)
        • A – actors (aktéři, kteří v systému fyzicky vykonávají činnosti)
        • T – transformační proces (jádro systému - jak se konkrétní vstup promění na výstup)
        • W – weltanschauung (světový názor, optika nebo smysl, proč dává transformace vůbec smysl)
        • O – owner (vlastník, někdo, kdo má absolutní moc systém stopnout nebo zrušit)
        • E – environmental constraints (omezení z vnějšího prostředí, se kterými musíme žít a nezměníme je - např. zákony, počasí)
      • příklad:
        • zadání: Vzdělávací systém neposkytuje dostatečně produktivní absolventy vysokých škol. Pouze malé množství absolventů vysokých škol má odpovídající znalosti pro praxi.
        • řešení:
        • C – Společnost, budoucí zaměstnavatelé, ale i studenti samotní.
        • A – Studenti, profesoři, tvůrci kurikul.
        • T – Vstup: Neodborný student Transformace: Výuka a praxe Výstup: Kvalifikovaný expert připravený pro trh.
        • W – Víra, že vysoká škola nemá být jen teorie, ale má zvyšovat ekonomickou hodnotu člověka na trhu práce.
        • O – Ministerstvo školství / Vláda (mohou školu zavřít nebo jí vzít akreditaci).
        • E – Rozpočet od státu, demografický vývoj, přirozené limity inteligence populace, zpoždění trhu (než student dostuduje, trh chce už něco jiného).
    • 4. fáze: Konceptuální modelování
      • Sestavuje se čistě na základě předchozí definice CATWOE.
      • Je to logický diagram lidských činností (aktivit), které se v systému musí stát, aby transformace proběhla.
      • Hodnotí se pomocí 3E (Efficiency, Effectiveness, Efficacy).
      • (vsuvka: Z hlediska 3E v přiloženém grafu není definována nákladová efektivnost)
      • 🖼️
    • 5., 6. a 7. fáze: Srovnání, změny a akce
      • Srovnání se skutečným světem.
        • Pokládáme si otázky: “Děje se tato aktivita z našeho ideálního modelu v realitě?”, “Jak přesně?”, “Funguje?”
      • Návrh změn.
        • Identifikujeme, co se v reálném světě musí změnit (kultura, struktura, procesy), aby to bylo systematicky žádoucí a kulturně přijatelné pro lidi.
      • Akce.
        • Samotná implementace schválených změn do praxe.
  • Soft-OR: Kritika a limity měkkého přístupu - Konsenzus neznamená pravdu. Pokud se všichni lidé v místnosti shodnou na špatném řešení, systém sice bude stabilní, ale nefunkční.
    • Metody strukturování problémů (Problem structuring methods).
      • Měkké myšlení bychom neměli chápat jako finální exaktní řešení.
      • Správný postup v praxi je použít Měkké myšlení jako přípravu (vyčištění chaosu a definování problému) a až poté na vybranou část aplikovat Tvrdé inženýrské metody.