EKO_g1_Trzni-mechanismus

up:: EKO nav:: --- / ⇒

Tržní mechanismus

• otázky:
  • 1. Poptávka - (zákon klesající poptávky, substituty a komplementy, posuny křivky)
  • 2. Nabídka - (zákon rostoucí nabídky, nákladové faktory, posuny křivky)
  • 3. Tržní rovnováha - (přebytek a nedostatek, renty, pavučinový teorém)
  • 4. Elasticita poptávky - (cenová elasticita, důchodová elasticita, křížová elasticita)
  • 5. Elasticita nabídky - (časový faktor, mobilita zdrojů, sklon křivky)

Infographics

• ! AI slop

---

1) Poptávka ($D$ - Demand)

( a její determinanty obecná charakteristika, funkce )

• Definice:
  • Vyjadřuje ochotu spotřebitelů koupit určité množství statku při určité ceně.
  • Je to funkční vztah mezi cenou (P) a množstvím (Q)
    • (ceteris paribus – ostatní vlivy jsou konstantní).
  • Zákon klesající poptávky: S rostoucí cenou klesá poptávané množství a naopak.
    • Výjimka: Giffenův statek
      • u méněcenných statků může s růstem ceny růst i poptávané množství
      • ( př: brambory během hladomoru - po zdražení jí kupovali ještě víc, protože neměli na maso )
• Formy (druhy):
  • Individuální ($d$): Poptávka jednoho spotřebitele.
  • Tržní ($D$): Součet individuálních poptávek (všech spotřebitelů na trhu daného statku).
  • Agregátní ($AD$): Poptávka všech subjektů v ekonomice po všech statcích.
• Determinanty
  • ( Faktory ovlivňující poptávku ):
  • 0. Cena statku ($P$):
    • Způsobuje posun PO křivce.
    • Růst ceny $\to$ pokles poptávaného množství.
    • Pokles ceny $\to$ růst poptávaného množství.
  • ( ↓ posun CELÉ křivky ↓ )
  • 1. Změna důchodu spotřebitele ($I-Income$):
    • (←- / +→).
    • Normální statky: Růst důchodu $\to$ růst poptávky (posun doprava $\to$).
    • Méněcenné statky (Inferiorní): Růst důchodu $\to$ pokles poptávky (posun doleva $\leftarrow$).
      • Lidé přejdou na kvalitnější zboží (např. nekoupím “junior” salám, ale šunku)
  • 2. Změna ceny jiných statků:
    • ( ←Komplementy | Substituty → )
    • Substituty: Statky vzájemně nahraditelné (Hruška vs Jablko).
      • Růst ceny substitutu (Jablka zdraží) $\to$ Růst poptávky po mém statku (Hrušky jdou na dračku - posun doprava →).
    • Komplementy: Statky spotřebovávané společně (Auto + Benzín).
      • Růst ceny komplementu (Benzín zdraží) $\to$ Pokles poptávky po mém statku (Auta se kupují méně - posun doleva ←).
    • Indiferentní statky: Nemají na sebe vliv.
  • 3. Ostatní faktory:
    • Preference
      • Móda, reklama, sezónnost (např. plavky v létě), změna životního stylu.
    • Očekávání
      • Očekávání budoucího růstu cen $\to$ zvýšení současné poptávky.
    • Počet kupujících
      • Růst populace $\to$ růst tržní poptávky.
• Funkce
  • $P_D=a-b\cdot Q$ ( poptávka )
    • $P_D$ : Cena, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit
    • $a$ (Konstanta): Maximální cena (tzv. prohibitivní cena)
      • Cena, při které je poptávka nulová (nikdo už si to nekoupí)
    • $-b$ (Směrnice): Sklon křivky.
      • Znamená, o kolik musí klesnout cena, aby se prodalo o 1 kus víc.
    • $Q$ : Poptávané množství
  • Graf
    • 
    • 

2) Nabídka ($S$ - Supply)

( a její determinanty (obecná charakteristika, funkce))

• Definice:
  • Nabídka vyjadřuje vztah mezi cenou daného statku ($P$) a nabízeným množstvím ($Q$), které jsou výrobci ochotni a schopni prodat.
    • Charakterizuje chování výrobců (snaha maximalizovat zisk).
  • Zákon rostoucí nabídky:
    • S rostoucí cenou roste nabízené množství (a naopak).
    • Výrobci chtějí při vyšších cenách prodat více, aby zvýšili tržby a zisk.
• Formy (druhy):
  • Individuální ($s$): Nabídka jednoho konkrétního výrobce.
  • Tržní ($S$): Součet všech individuálních nabídek na trhu daného statku.
  • Agregátní ($AS$): Nabídka všech výrobců všech statků v celé ekonomice.
    • je celková nabídka, která je určena objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat
• Determinanty: (posun KŘIVKY)
  • 1. Cena výrobních faktorů:
    • Růst nákladů (mzd, energií) $\to$ pokles nabídky ←
  • 2. Technologie:
    • Lepší technologie $\to$ snížení nákladů $\to$ růst nabídky →
  • 3. Očekávání výrobců:
    • Očekávání poklesu cen v budoucnu může zvýšit současnou nabídku.
  • 4. Počet výrobců:
    • Více firem na trhu $\to$ vyšší tržní nabídka.
  • 5. Specifické faktory:
    • počasí v zemědělství (neúroda $\to$ pokles nabídky).
• Funkce:
  • $P_S=m+n\cdot Q$
    • $P_S$ : Cena, kterou výrobce požaduje
    • $m$ (Konstanta): Minimální cena.
    • $+n$ (Směrnice): Sklon křivky.
      • *(note: + = křivka je rostoucí)
  • Graf
    • 
      • zelená se nemá zahýbat

Graf

Nabídka	Posun

3) Tržní rovnováha

( Utváření tržní rovnováhy, renta spotřebitelů, renta výrobců, pavučinový teorém. )

Tržní rovnováha

• Tržní rovnováha: $X_S=X_D$
  • Situace, kdy nabízené množství ($Q_S$) odpovídá poptávanému množství ($Q_D$) při dané ceně.
  • Platí: $Q_S=Q_D$ a $P_S=P_D$
  • Vzniká rovnovážná cena ($P_E$) a rovnovážné množství ($Q_E$).
    • Cena / Množství, při které se trh vyčistí (není přebytek ani nedostatek).
  • Nerovnovážné stavy:
    • $Q_S>Q_D$: Přebytek zboží na trhu $\to$ tlak na pokles ceny.
    • $Q_S<Q_D$: Nedostatek zboží na trhu $\to$ tlak na růst ceny
      • (podpultový prodej)
    • Trh má tendenci směřovat do rovnováhy (bod $E$).
  • Graf:
    • Průsečík křivky poptávky (D) a nabídky (S) bod E.
    • 

Renta

• Renta (Surplus)
  • Renta spotřebitele: ($R_D$)
    • Rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit (subjektivní hodnota), a částkou, kterou skutečně zaplatí (tržní cena).
    • $R_D=((a-P_E)\cdot Q_E)÷2$
  • Renta výrobce: ($R_S$)
    • Rozdíl mezi tržní cenou a minimální cenou, za kterou je výrobce ochoten prodat (mezní náklady).
    • $R_S=((P-m)\cdot Q_E)÷2$
  • graf
    • 

Pavučinový teorém

• Pavučinový teorém
  • Nabídka reaguje na cenu zpožděním ($Q_S$ závisí na $P_{t-1}$), poptávka reaguje ihned ($Q_D$ závisí na $P_t$).
    • Poptávka reaguje na aktuální cenu
    • Nabídka reaguje na cenu minulého období
  • Oscilace:
    • ( $P_D=a-b\cdot Q$ | $P_S=m+n\cdot Q$ )
    • |b| = |n| - Stabilní (rovnoměrná)
      • Trh krouží stále stejně, ani se nepřibližuje, ani nevzdaluje
    • |b| < |n| - Konvergující (tlumená)
      • Křivka nabídky je strmější (větší je strmější)
      • Trh se vrací do rovnováhy.
    • |b| > |n| - Divergující (explozivní)
      • Křivka poptávky je strmější.
      • Trh se vzdaluje od rovnováhy, “vybuchuje”
    • graf
      • 

4) Elasticita poptávky

(cenová, důchodová a křížová (podstata, interpretace, hodnoty podle typ statku))

• Definice:
  • Vyjadřuje o kolik procent se změní poptávané množství, změní-li se cena o procento.
• A) Cenová
  • Vyjadřuje citlivost reakce spotřebitele na změnu ceny vlastního statku.
  • Typy:
    • $|E_P|>1$: Elastická (velká reakce na změnu ceny)
      • Tržby prodejce při zlevnění rostou (luxusní zboží)
      • -1% => +2% Pokles ceny o 1 % $\to$ růst $Q$ o více než 1 %
    • $|E_P|<1$: Neelastická (malá reakce)
      • Statky nezbytné, bez substitutů (léky, sůl)
      • -1% => +0,2% Pokles ceny o 1 % $\to$ růst $Q$ o méně než 1 %
    • $|E_P|=1$: Jednotkově
      • Tržby se nemění
      • -x% => +x% Změna ceny vyvolá stejnou % změnu $Q$
    • Dokonale
      • $|E_P|=0$: neelastická |
        • Množství se nemění bez ohledu na cenu
          • ( inzulin pro diabetika )
        • Svislá křivka
      • $|E_P|\to \infty$: elastická -
        • Vodorovná křivka
  • Determinanty:
    • Dostupnost substitutů (více substitutů $\to$ vyšší elasticita).
    • Podíl výdajů na důchodu (větší podíl $\to$ vyšší elasticita).
    • Časové období (v dlouhém období je poptávka elastičtější – lidé si najdou náhrady).
  • Vzorce:
    • ( $E_D=\frac{\%\Delta Q}{\%\Delta P}$ )
    • $E_D=\frac{Q}{x}\ast \frac{P}{Q}$ (Bodová)
    • $E_{A,B}=\frac{Q_{A2}-Q_{A1}}{P_{B2}-P_{B1}}\cdot \frac{P_{B2}+P_{B1}}{Q_{A2}+Q_{A1}}$ (Intervalová a Křížová)
  • Graf:
    • 
• B) Důchodová
  • Měří reakci poptávaného množství na změnu důchodu (příjmu) spotřebitele
  • Typy statků podle $E_{ID}$:
    • $E_{ID}>0$: Normální statky (Růst důchodu $\to$ růst poptávky).
      • $1<E_{ID}$: Luxusní statky
        • Poptávka roste rychleji než důchod (dovolená)
      • $0<E_{ID}<1$: Nezbytné statky
        • Poptávka roste pomaleji než důchod (potraviny)
    • $E_{ID}<0$: Méněcenné statky (inferiorní)
      • Růst důchodu $\to$ pokles poptávky (levné uzeniny)
      • výjimka: ↑↑ Giffenův statek (brambory hladomoru)
  • Vzorec: $E_{ID}=\frac{\%\Delta Q}{\%\Delta Y}$ (stejný jako u intervalové)
• C) Křížová
  • Měří reakci poptávky po statku A na změnu ceny statku B.
  • Vztah statků:
    • $E_{AB}>0$: Substituty
      • Zdražení kávy $\to$ lidé kupují více čaje
    • $E_{AB}<0$: Komplementy
      • Zdražení benzínu $\to$ lidé kupují méně aut
    • $E_{AB}=0$: Indiferentní statky (nezávislé)
      • Cena jednoho neovlivňuje druhý
  • Vzorec: $E_{CD}=\frac{\%\Delta Q_A}{\%\Delta P_B}$

5) Elasticita nabídky

(podstata, interpretace, faktory ovlivňující elasticitu nabídky)

• Definice:
  • Vyjadřuje citlivost nabízeného množství na změnu ceny statku.
    • Udává, o kolik procent se změní nabízené množství ($Q_S$), změní-li se cena ($P$) o jedno procento.
• Vzorec:
  • $E_S=\frac{\%\Delta Q_S}{\%\Delta P}$
  • (Vždy vychází kladná hodnota, protože křivka nabídky je rostoucí $\to$ vyšší cena motivuje k vyšší výrobě).
• Typy elasticity nabídky:
  • $E_S>1$ Elastická: (plošší)
    • $\Delta Q>\Delta P$
      • Změna ceny vyvolá větší změnu nabízeného množství.
    • Výroba je flexibilní, lze snadno navýšit produkci
      • *( textil, software) *
  • $E_S<1$ Neelastická: (strmější)
    • $\Delta Q<\Delta P$
      • Změna ceny vyvolá menší změnu nabízeného množství.
    • Výroba naráží na kapacity, nelze rychle reagovat
      • ( zemědělství, těžba )
  • $E_S=1$ Jednotkově:
    • Změna ceny vyvolá stejnou % změnu množství.
  • Dokonale:
    • $E_S=0$ neelastická: (svislá čára |)
      • Množství je fixní
      • (počet lístků na vyprodaný stadion, čerstvé ryby na trhu ten den)
    • $E_S\to \infty$ elastická: (vodorovná čára -)
      • Firma je ochotna při dané ceně dodat jakékoliv množství.
• Determinanty:
  • 1. Časový horizont: (hlavní)
    • Velmi krátké období: → dokonale neelastická
      • nelze nic změnit
    • Krátké období: → neelastická
      • lze měnit jen variabilní vstupy - např. přesčasy
    • Dlouhé období: → elastická
      • lze postavit nové haly, nakoupit stroje
  • 2. Dostupnost výrobních faktorů:
    • Pokud jsou suroviny snadno dostupné $\to$ vyšší elasticita.
    • Pokud jsou vstupy vzácné/limitované $\to$ nižší elasticita.
  • 3. Skladovatelnost:
    • Pokud lze zboží skladovat (konzervy) $\to$ vyšší elasticita
      • (při poklesu ceny dám na sklad, při růstu vyskladním)
    • Pokud se rychle kazí (jahody) $\to$ neelastická.
  • 4. Technologie:
    • Flexibilní technologie umožňuje rychlejší reakci.
• Graf:
  • 
  • Elastická: Plošší, mírný sklon.
  • Neelastická: Strmá, prudký sklon.

+ Otázky

1) Poptávka a její determinanty

• Co vyjadřuje funkce poptávky a její vlastnosti?
  • Funkce poptávky vyjadřuje vztah mezi změnami důchodů spotřebitelů a množstvím poptávky po statku.
    • NE (Vyjadřuje vztah mezi cenou statku a poptávaným množstvím. Vztah mezi důchodem a množstvím vyjadřuje Engelova křivka.)
  • Obecný tvar lineární funkce poptávky je P = a + bQ (kde a, b > 0).
    • NE (Správný tvar pro klesající poptávku je P = a - bQ, parametr b musí být záporný, aby vyjadřoval klesající směrnici.)
  • V případě normálních statků je křivka poptávky klesající.
    • ANO (Platí zákon klesající poptávky.)
  • Křivka poptávky může mít rostoucí průběh.
    • ANO (Jedná se o tzv. Giffenův statek, kdy s růstem ceny roste poptávané množství, např. u velmi chudých spotřebitelů a základních potravin.)
  • Parametr “a” ve funkci poptávky vyjadřuje maximální cenu, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit (při nulovém množství).
    • ANO (Je to průsečík s vertikální osou ceny.)
• Rozlišování pohybu po křivce a posunu křivky
  • Mění-li se cena statku a ostatní determinanty jsou konstantní (ceteris paribus), dochází k posunu celé křivky poptávky.
    • NE (Dochází pouze k posunu PO křivce poptávky. K posunu celé křivky dochází při změně jiných faktorů než ceny vlastního statku.)
  • Termín „ceteris paribus“ se používá pro zdůraznění, že veškeré ostatní proměnné kromě té, kterou zkoumáme, jsou považovány za stálé.
    • ANO
  • V případě růstu poptávky (např. změna preferencí) se její křivka posouvá rovnoběžně doprava.
    • ANO
• Determinanty poptávky (co ji ovlivňuje)
  • K posunu celé křivky poptávky doleva (pokles) dojde v případě, že se zvýší cena substitutů.
    • NE (Růst ceny substitutu zvyšuje poptávku po našem statku → posun doprava.)
  • K posunu křivky poptávky doleva dojde, pokud se sníží počet kupujících.
    • ANO
  • Posun tržní poptávky po normálním statku doprava způsobí zvýšení nominálního důchodu spotřebitelů.
    • ANO (U normálního statku růst důchodu zvyšuje poptávku.)
  • Růst ceny komplementu vede k růstu individuální poptávky po našem statku.
    • NE (Vede k poklesu. Pokud zdraží benzín (komplement), klesne poptávka po autech.)

2) Nabídka a její determinanty

• Vlastnosti a definice nabídky
  • Cenová elasticita nabídky je rovna sklonu nabídkové funkce.
    • NE (Sklon a elasticita spolu souvisí, ale nejsou to totožné veličiny. Elasticita se mění podél lineární křivky, sklon je konstantní.)
  • Křivka krátkodobé nabídky firmy v dokonalé konkurenci je tvořena rostoucí částí křivky mezních nákladů (MC), jejíž spodní hranicí je minimum AVC (průměrných variabilních nákladů).
    • ANO (Pokud cena klesne pod AVC, firma zastavuje výrobu – bod uzavření firmy.)
  • V dlouhém období je nabídka statku elastičtější než v krátkém období.
    • ANO (Firmy mají více času přizpůsobit kapacity a vstupy.)
• Faktory posouvající nabídku
  • Růst nabídky na trhu (posun doprava) je vyvolán poklesem ceny výrobních faktorů.
    • ANO (Levnější vstupy umožňují vyrobit více za stejnou cenu.)
  • Zvýšení cen energií způsobí posun křivky nabídky doleva nahoru.
    • ANO (Rostou náklady, nabídka klesá.)
  • Zavedení vyššího zdanění vyráběného statku způsobí růst nabídky.
    • NE (Daně zvyšují náklady, nabídka klesá → posun doleva.)
  • Očekávání výrobců ohledně růstu budoucí ceny může vést k aktuálnímu snížení nabídky (zadržení zboží na sklad).
    • ANO

3) Tržní rovnováha a renty

• Utváření rovnováhy
  • Jestliže je tržní cena vyšší než rovnovážná, vzniká na trhu nedostatek.
    • NE (Vzniká přebytek, nabízené množství je vyšší než poptávané.)
  • V případě zvýšení poptávky po statku dojde ke zvýšení rovnovážné ceny i rovnovážného množství.
    • ANO
  • V případě snížení nabídky (např. neúroda) dojde ke zvýšení rovnovážné ceny a poklesu množství.
    • ANO
  • Pokud dojde současně k růstu poptávky a růstu nabídky, rovnovážné množství jistě vzroste, ale změna ceny je neurčitá (záleží na velikosti posunů).
    • ANO
• Renta spotřebitele a výrobce
  • Renta spotřebitele je rozdíl mezi maximální cenou, kterou je ochoten zaplatit, a cenou tržní.
    • ANO
  • Spotřebitel nakoupí statek a dosáhne renty (přebytku) pouze tehdy, pokud je cena vyšší než jeho mezní užitek.
    • NE (Cena musí být nižší než mezní užitek, aby měl “zisk” z nákupu.)
  • Plocha pod křivkou poptávky a nad tržní cenou v grafu představuje rentu výrobců.
    • NE (Představuje rentu spotřebitelů. Renta výrobců je plocha nad křivkou nabídky a pod tržní cenou.)
• Tržní selhání a zásahy (ztráta mrtvé váhy)
  • Ztráta mrtvé váhy u monopolu graficky představuje trojúhelník mezi křivkou poptávky a křivkou mezních příjmů.
    • NE (Je to trojúhelník mezi křivkou poptávky a křivkou mezních nákladů MC, v rozsahu mezi monopolním a konkurenčním množstvím.)

4) Elasticita poptávky (cenová, důchodová, křížová)

• Cenová elasticita (ED)
  • Cenová elasticita poptávky je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny.
    • ANO
  • Pokud je poptávka cenově dokonale neelastická (ED = 0), je křivka poptávky vertikální.
    • ANO (Spotřebitel nakupuje fixní množství bez ohledu na cenu, např. životně důležité léky.)
  • V případě dokonale elastické poptávky je křivka horizontální.
    • ANO
  • Čím je poptávka elastičtější, tím je v grafickém vyjádření strmější.
    • NE (Čím je elastičtější, tím je “plošší” - malá změna ceny vyvolá velkou změnu množství.)
• Křížová elasticita (CED)
  • V případě komplementů je křížová elasticita kladná.
    • NE (Je záporná. Růst ceny jednoho statku sníží poptávku po druhém.)
  • Je-li křížová elasticita 2 (kladná), znamená to, že se jedná o substituty.
    • ANO (Růst ceny jednoho o 1 % zvýší poptávku po druhém o 2 %.)
  • Jestliže změna ceny jednoho statku nemá žádný vliv na poptávku po jiném statku, je křížová elasticita nulová (nezávislé statky).
    • ANO
• Důchodová elasticita (YED)
  • V případě luxusních statků roste jejich spotřeba rychlejším tempem než důchod spotřebitele (YED > 1).
    • ANO
  • U inferiorních (méněcenných) statků je důchodová elasticita záporná (s růstem důchodu poptávka klesá).
    • ANO