up:: ZK > ai nav:: /

5. Komplexita systému

Vysvětlete pojem Komplexita systému

(neplést s {6.} dynamickou komplexitou)

.


  • Komplexita (složitost) systému
    • Vlastnost definovaná strukturou systému a náročností jeho popisu.
    • Je dána počtem prvků, jejich rozmanitostí a hustotou vazeb.
  • Klíčové atributy
    • Složitá struktura – Kombinatorická komplexnost (mnoho prvků a vazeb).
    • Zpětné vazby – Akce ovlivňují samy sebe v uzavřených smyčkách.
    • Resilience – Schopnost reagovat na odchylku a vrátit se do původního stavu.
    • Sebe-organizace – Schopnost měnit strukturu, učit se a vyvíjet se.
    • Hierarchie – Uspořádání subsystémů do větších celků.
    • Emergence – Vznik nových vlastností celku, které prvky samy nemají.
  • Důležité uvědomění
    • Strukturálně komplexní systém může být chováním zcela předvídatelný.
    • Jednoduchá pravidla na mikroúrovni mohou generovat obrovskou komplexitu na makroúrovni.
    • Snaha o omezování komplexity (kvůli zisku) často snižuje odolnost systému. [[#|(more)]]

More

( P: 3-4 )

  • Pojem Komplexita systému
    • Systémová věda se zabývá komplexitou jakožto mírou složitosti.
    • Je částečně dána lidským pohledem a schopností systém popsat a pochopit.
    • Určuje ji především strukturální náročnost.
      • Čím více má systém subsystémů a čím jsou jejich interakce různorodější, tím je komplexnější.
      • Definuje, jak těžké je systém zmapovat a modelovat.
      • (např: Moderní mikroprocesor je strukturně extrémně komplexní, obsahuje miliardy tranzistorů, ale jeho chování je 100% předvídatelné, protože v něm schází dynamické změny v čase a autonomní zpětné vazby)
  • Základní Atributy komplexního systému
    • Složitá struktura vazeb
      • Různorodost prvků a typů vazeb mezi nimi.
      • Kombinatorická komplexnost – Vyjadřuje čistý matematický počet možných propojení prvků.
      • (např: Sklad s tisíci druhy položek a stovkami dodavatelů vyžaduje složité mapování vazeb)
    • Zpětné vazby
      • Akce a výstupy prvků mají vliv na ně samé skrze ostatní prvky.
      • Způsobují, že příčina a následek nejsou lineární.
      • Schéma: x → y → z → x
      • (např: Špatná nálada manažera → demotivace týmu → pokles výkonu firmy → ještě horší nálada manažera)
    • Resilience
      • Pružnost, odolnost, houževnatost, nezdolnost, adaptabilita.
      • Schopnost systému reagovat na odchylku vyvolanou vnějším okolím.
      • Systém se dokáže vrátit zpět, sám se opravit, uzdravit nebo vnější šok absorbovat.
      • (např: Lidské tělo bojující s infekcí zvýšením teploty, nebo firma, která při výpadku hlavního dodavatele okamžitě přepne na záložní zdroje bez zastavení výroby)
    • Sebe-organizace (Self-organisation)
      • Schopnost systému vytvářet svou vlastní strukturu, měnit ji, učit se a přizpůsobovat se bez vnějšího příkazu.
      • Je to hlavní zdroj neurčitosti, ale zároveň i evoluční různorodosti.
      • Může mít žádoucí i nežádoucí dopady.
      • Žádoucí dopad: Schopnost systému přizpůsobit se změnou vnitřního uspořádání.
        • (např: Člověk přijde o nohu a mozek se přeprogramuje, aby se naučil držet rovnováhu a chodit s protézou)
      • Nežádoucí dopad: Systém se přizpůsobí tak, že neguje naši snahu ho řídit.
        • (např: Nadměrné užívání antibiotik způsobí, že se bakterie samy strukturálně přizpůsobí, stanou se rezistentními a lék ztrácí efekt)
    • Hierarchie
      • Systémy nejsou chaotické shluky, jsou uspořádané.
      • Menší subsystémy tvoří větší nadřazené systémy, které mají zase své specifické vlastnosti.
      • (např: Buňka → Tkáň → Orgán → Lidské tělo → Společnost)
    • Emergence
      • Vznik nových vlastností celku, které nelze odvodit z vlastností jednotlivých částí.
      • “Celek je víc než suma jeho částí”.
      • (např: Žádná samostatná součástka auta neumí jezdit stodesetikilometrovou rychlostí, ale složené auto jako celek ano. Nebo vědomí člověka, které nevzniká v jednom konkrétním neuronu, ale až jejich propojením)
  • Generování komplexity z jednoduchosti
    • I extrémně jednoduchá organizační pravidla na mikroúrovni mohou skrz sebeorganizaci vést k neuvěřitelně komplexním makro-systémům.
    • Vznik civilizace:
      • Pravidlo: Člověk nemusí pořád migrovat, může se usadit a hospodařit na jednom místě.
      • Výsledek: Agrární revoluce → vznik měst → dělba práce → průmyslová revoluce → globální digitální ekonomika.
    • Vznik života:
      • Pravidlo: Spojování čtyř bází v DNA a RNA podle chemických vazeb.
      • Výsledek: Celá biosféra a miliony různorodých živých organismů.
  • Proč se lidé v managementu snaží tyto vlastnosti omezovat?
    • V praxi manažeři komplexitu často potlačují na úkor dlouhodobé stability.
    • Potlačování Resilience – Důvodem je produktivita a krátkodobý zisk.
      • (např: Logistika typu Just-in-Time drasticky snižuje skladovací náklady, ale odstraňuje z finančního systému resilienci. Stačí pak zablokovaný Suezský průmyslový kanál a celosvětová výroba aut se zastaví)
    • Potlačování Sebe-organizace – Důvodem je touha po absolutní předvídatelnosti a kontrole.
      • (např: Korporáty zavádějí rigidní směrnice a standardizované tabulky, aby zajistily jednotnost výkonu, čímž ale totálně zamezují tvořivosti zaměstnanců a schopnosti firmy flexibilně reagovat na změny trhu)
  • Klasifikace vědeckých disciplín podle Checklanda
    • Vědy lze seřadit podle toho, jak komplexní systémy studují.
    • Fyzika → Chemie → Biologie → Psychologie → Sociální a ekonomické vědy.
    • S postupem v tomto žebříčku roste míra sebeorganizace, emergence a nepředvídatelnosti systémů.