up:: ZPN nav::

P8


Vysvětlení otázky: Pracovně právní vztahy

Abychom pochopili pracovní právo a pracovněprávní vztahy, podíváme se na jeho základní složky. V podstatě jde o pravidla, která řídí vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pracovní právo chrání obě strany – zaměstnanec má práva na spravedlivé odměny a na ochranu před svévolným propouštěním, zatímco zaměstnavatel má právo na to, aby zaměstnanec plnil svou práci podle dohodnutých pravidel.


1. Vznik pracovněprávních vztahů

Pracovněprávní vztah vzniká hlavně na základě pracovní smlouvy. Je to dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která stanovuje podmínky práce. Existují dva hlavní způsoby vzniku pracovního vztahu:

a) Pracovní smlouva

  • Je to dvoustranný právní akt, který musí obsahovat:
    • Druh práce (co bude zaměstnanec dělat),
    • Místo výkonu práce (kde bude práci vykonávat),
    • Datum nástupu do práce.
  • Může být na dobu určitou nebo neurčitou.
  • Příklad: Pokud se sejdete se zaměstnavatelem a podepíšete smlouvu o tom, že budete pracovat jako účetní v kanceláři od 1. ledna, vzniká tím pracovněprávní vztah.

b) Jmenování

  • Používá se u některých specifických profesí (např. manažeři ve státní správě).
  • Zaměstnavatel vás jmenuje do funkce (např. vedoucí oddělení) místo klasické pracovní smlouvy.

2. Změna pracovněprávních vztahů

Během trvání pracovního poměru může být někdy potřeba upravit podmínky, například změnit místo výkonu práce nebo pracovní dobu. Tyto změny musí být obvykle dohodnuty mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

  • Příklad: Pokud firma přesune svou kancelář z Prahy do Brna, musí se zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem, zda s tím souhlasí.

3. Zánik pracovněprávních vztahů

Pracovní poměr může skončit několika způsoby:

a) Dohoda

  • Obě strany se dohodnou na ukončení pracovního poměru k určitému datu.
  • Příklad: Zaměstnanec chce odejít do jiného zaměstnání, a tak se domluví se zaměstnavatelem, že skončí k 30. červnu.

b) Výpověď

  • Může ji dát zaměstnanec i zaměstnavatel.
  • Zaměstnanec může podat výpověď kdykoliv (i bez udání důvodu), zatímco zaměstnavatel ji může dát jen z konkrétních zákonných důvodů (např. nadbytečnost zaměstnance). Výpovědní doba je obvykle dva měsíce.
  • Příklad: Firma se rozhodne rušit oddělení IT a dá výpověď všem tamním pracovníkům.

c) Okamžité zrušení

  • Jde o mimořádné ukončení pracovního poměru, kdy není možné dál spolupracovat.
    • Zaměstnanec může okamžitě skončit, pokud mu například nebyla vyplacena mzda.
    • Zaměstnavatel může okamžitě skončit, pokud zaměstnanec hrubě poruší své povinnosti (např. přijde opilý do práce).
  • Příklad: Pokud zaměstnanec ukradne firemní majetek, může s ním být okamžitě zrušen pracovní poměr.

d) Skončení ve zkušební době

  • Během zkušební doby (obvykle 3 měsíce) může obě strany ukončit pracovní poměr kdykoliv bez udání důvodu.

4. Závislá práce a švarcsystém

Závislá práce

Závislá práce má několik znaků:

  • Pracujete pod vedením zaměstnavatele (jste mu podřízeni),
  • Práci vykonáváte osobně,
  • Dostáváte za ni mzdu nebo plat,
  • Práce probíhá na pracovišti nebo v čase určeném zaměstnavatelem.

Švarcsystém

Švarcsystém je nelegální praxe, kdy je závislá práce vykonávána na základě živnostenského oprávnění místo pracovního poměru. Zaměstnavatel tím obchází povinnosti spojené s pracovním poměrem (např. placení sociálního pojištění).

  • Příklad: Pokud jste najati jako programátor na živnostenský list, ale přitom pracujete výhradně pro jednu firmu pod jejich vedením a na jejich počítači v pracovní době, jde o švarcsystém.

5. Orgány dohledu a kontroly

Kontrolu nad dodržováním pracovního práva vykonává Státní úřad inspekce práce (SÚIP). Tento úřad zajišťuje například:

  • Dohled nad dodržováním zákoníku práce,
  • Kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP),
  • Postihování nelegálního zaměstnávání (např. švarcsystém).